Láska, stejně jako dobročinnost, začíná u sebe

Barbara A. Brennan

Magazín In Touch 08/2006

Existují lidé, kteří si pečlivě hlídají, co jedí a pijí, pravidelně cvičí a celkově pečují o své zdraví, zatímco jiní mají nekontrolovatelnou touhu po cukru nebo nezdravém jídle a málo nebo zcela vůbec nedbají o své zdraví a tělesnou a duševní pohodu. Proč tomu tak je?

I když by se mohlo zdát, že rozdíl je ve výchově, není tomu zcela tak. Takovéto protiklady často najdeme i u sourozenců. Primárně je to otázka sebelásky nebo jejího nedostatku.

A nemusíte ani být závislí na nezdravém jídle, aby se u vás projevil nedostatek sebelásky. Existuje mnoho lidí, kteří by se mohli považovat za příklad střídmosti, ale celý svůj život zápasí se svými chutěmi, sebepodceňováním nebo negativním životním postojem.

Sebeláska je jádrem veškerého léčení. Nicméně dosáhnout této formy lásky je nepochybně nejtěžší. Proč by to tak však mělo být? Proč by většina z nás normálně neměla mít ráda sebe a své tělo a měli bychom vynakládat potřebné úsilí na to, abychom byli zdraví a fit?

Všechno to souvisí s naši minulostí, s našimi zraněními z dětství, kdy některé naše potřeby nebyly uspokojeny, a s tím, jak na základě toho nahlížíme na sebe sama. Tato zranění - kterých je mnoho a jsou různá - jsou nevyhnutelná, bez ohledu na to, jak uvědomělými mohli být naši rodiče.

Pokud batole nedostane lásku nebo pozornost, kterou potřebuje - nebo to vnímá tak, že ji nedostalo - neviní z toho matku nebo otce. Namísto toho začne věřit, že je nemilovatelné a bezcenné. Dítě totiž nezná žádný jiný způsob vysvětlení této deprivace.

Taková přesvědčení nebo představy o sobě jsou hluboko vryty do našeho mozku kolem věku tří let a zůstávají s námi jako součást našeho vědomí, které nikdy nedospěje, pokud neuděláme velké množství vnitřní práce na své osobnosti. Takže nejenom že je pro nás těžké se mít rád, ale můžeme se také vysloveně nemít rádi, odmítat sebe sama a, co je smutné, často se tak oddávat sebenenávisti.

Jsou to trpká místa mučivého trápení naplněná takovým množstvím bolesti, že vrhají obrovský stín na náš každodenní život, na naše naděje a aspirace do budoucna a na naše fyzické, mentální a emocionální zdraví.

Závažnost těchto zranění a neustále se vracející problémy, jenž vyvolávají po celý náš život, nejenom že potlačují naši tvořivost a naše záměry, ale otevírají také bránu chronickým nemocem - což jsou důvody, proč se v dnešní době klade tolik důraz na léčení vnitřního dítěte.

Neschopnost mít rád sebe sama, získat svou vnitřní sílu a domáhat se svého práva na uspokojení svých potřeb, není omezena jen na nedbalost vůči našemu fyzickému tělu.

Pro mnoho lidí je návrat ke zranění jednoduše příliš děsivý a skličující. Mnozí neustále hledají cesty, jak se před ním chránit a vyhnout se co jen uznání existence jakéhokoliv zranění. Někteří se vydají na cestu, které my říkáme spirituální bypass, čímž se zcela zjevně povznášejí nad veškerou potřebnou vnitřní práci, aby si tak přivolali vyšší duchovní světy.

Mnozí popírají své vlastní potřeby tím, že téměř úplně obětují sebe sama potřebám druhých a stávají se jejich pečovateli. Toto je zcela nesprávně chápaný koncept v naší společnosti, která považuje obětavost za zcela obdivuhodnou vlastnost, přinejmenším alespoň co se týče běžného chápání tohoto slova. Obětavý člověk je viděn jako někdo, kdo klade potřeby druhým přede své vlastní, a proto je považován téměř za svatého.

Ti, kteří nedokáží cítit opravdovou lásku k sobě samému a postarat se o to, aby jejich potřeby byly naplněny, nemohou dojít skutečného naplnění. Prodávají se lacině, odsouvají sami sebe stranou - ať už to nazvete jakýmkoliv výrazem - a to nespočetněkrát denně.

Osvícení duchovní vůdci, stejně tak jako psychologové, často říkají, že trocha sobeckosti je pro duši velmi dobrá. Sebeláska je určitě nepostradatelná při našem pátraní po celistvosti. Dosáhnout ji plně je známkou celistvosti. Je základním kamenem pro šťastný a spokojený život. Bez ní se nikdy nebudeme skutečně cítit dobře.

Abychom to mohli pochopit, musíme se vypořádat se široce rozšířeným přesvědčením, že tvořivou sílou universa je touha. Touha ve skutečnosti vůbec silou není. Je to předloha božské dokonalosti. Touha je dokonalý vzor, prostřednictvím kterého plyne tvořivá síla vesmíru. A tou kreativní sílou je láska.

Láska sama od sebe vyvěrá z hloubi našeho nitra každým okamžikem našeho života. Má-li vytvořit celistvost uvnitř nás a také všechno ostatní, musí plynout skrze všechny aspekty naší bytosti.

Problém je, že věříme, že nemáme dostatek lásky nebo že nemáme ten pravý druh lásky a že nejsme schopni milovat. Proto tím zasahujeme do tvořivého procesu lásky, která plyne skrze nás. Jednoduše prostě nevíme, že to děláme. Buď ji nějakým způsobem odmítáme nebo zcela zastavíme její plynutí. Pochopíme-li jednou tento fakt a jsme-li ochotni zkusit s tímto faktem žít, pak můžeme udělat další krok k dosažení sebelásky.

Tím krokem je hluboká práce na zraněních z raného dětství. Ponoření se do těchto zranění a jejich znovuprožití nejenže uvolňuje bolest, ale také osvobozuje náš původní tvořivý záměr a energii: kreativní energii lásky, která vstoupí do našeho těla a pomůže nám nesměřovat náš život tak, jaký ho chceme žít. Když to uděláme, automaticky tím dáváme průchod sebelásce.

Dalším požadavkem je vědomá snaha nahradit svůj zlozvyk sebeodmítání pozitivním sebepřijetím. Můžete začít tím, že věnujete každé ráno a večer 15 minut cvičení prociťování lásky k něčemu, co dokážete milovat lehce - například ke svému domácímu mazlíčkovi nebo k dítěti - a pak rozšíříte lásku i na sebe sama. Nebo to prostě dělejte přes den, kdykoliv si na to vzpomenete. Povšimněte si toho, když jste na sebe zlí. Změňte to a buďte k sobě laskaví. Řekněte tomu vnitřnímu negativnímu hlasu, že to, co teď právě o vás řekl, není pravda. (A obyčejně není!) Nahlížejte na sebe sama, vnímejte se a poznávejte sebe sama jako naprostou lásku.

Oceňování sebe sama v celé své kráse toho, kým skutečně jsme, je dlouhá cesta, ale tato cvičení vám mohou pomoci vytvořit si nový začátek života plného nových začátků.


© www.barbarabrennan.com
© Překlad: Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara


(C) Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara