O čem je ve skutečnosti manifestování hojnosti

Barbara A. Brennan

Magazín In Touch 2/2007

Jak se nám daří vytvářet si lepší život? A co to přesně znamená lepší život podle vás? Pro většinu lidí to znamená mít více peněz, lepší práci, milujícího partnera, nebo třeba větší dům. To jsou všechno rozumná přání, protože tvoří součást naší přirozené touhy po zlepšení kvality života.

Do dosahovaní těchto cílů se však obyčejně pouštíme různými cestami, o nichž se nám zdá, že vedou přímo k tomu, po čem toužíme, ale ve skutečnosti jsou bohužel kontraproduktivní. Příliš často zůstaneme chyceni v pasti koloběhu neustálého honění se za něčím, selhávání a frustrace. Přestože děláme vše možné, zdá se, že to nikdy není dost.

Trik je v pochopení toho, že čím více si děláme starosti o materiální věci - nebo o jejich nedostatek - tím méně je pravděpodobné, že si je vytvoříme. Proč? Protože touha mít více peněz nebo úspěch v kariéře je jednoduše příliš malý cíl. Zásadně omezuje náš skutečný potenciál a zdůrazňuje nezadatelný zájem ega udržet nás v malosti.

Na druhé straně přemýšlet velkoryse není až tak o tom, že máme odvahu snít o finančním bohatství, ale spíše že máme odvahu o tom nejenom snít. To znamená, že máme odvahu zbavit se strachů a úzkostí obklopujících náš pohled na peníze, a také přesvědčení, že vždy budeme muset bojovat o to, co chceme.

Když to dokážeme, pak už nejsme více svazování množstvím omezení, které jsme si sami vytvořili a které pocházejí z našich životních zkušeností, dětských zranění, naší kultury a dobře míněných, ale často negativních, rad našich partnerů, učitelů a přátel. Pak se před námi otevře zcela nový svět a dary univerza - mezi nimi také hojnost - k nám budou proudit.

Nebo abychom to řekli ještě přesněji, pak se budeme nacházet ve stavu, kdy dovolíme těmto darům - které ve skutečnosti vyvěrají z našeho nitra - proudit k nám bez překážek, které jsme si vědomě nebo podvědomě vytvořili.

Změnit úplně pohled na život je samozřejmě těžký úkol a zjevně znepokojivá perspektiva, jež vyžaduje, abychom zpochybnili ty nejzákladnější principy, v které věříme a které nás tak dlouhou dobu udržovaly v „bezpečí“ a klidu. Vyžaduje to odvahu, oddanost a důvěru. Takže které základní kroky tato cesta obnáší a jak se na tuto cestu vydat?

Samotná touha po nabytí materiálních věcí často pramení z nedostatku důvěry v sebe sama a z neschopnosti věřit, že Bůh/ život/ svět se o nás postará. Často vychází ze zkušeností z raného dětství, kdy jsme nebyli dostatečně podporování a opečovávaní, a tento brzký zážitek strádání (po jídle, péči nebo podpoře) vytváří mnoho bolesti a také stěžejní přesvědčení, že svět nám neposkytne potřebnou podporu: „nedostanu, co potřebuji.“

I když máme hodně peněz, může v nás stále přetrvávat pocit selhání nebo dojem, že to, co máme, nám nestačí. Peníze sami o sobě nejsou cílem, který nám přinese pocit spokojenosti a naplnění. Podívejte se na to množství popových hvězd, které dosáhly slávy a bohatství jen proto, aby si uvědomily, že jim to nestačí. Mnozí propadali drogám a alkoholu, aby potlačili bolest z toho, že nejsou schopni plně vyjádřit to, po čem opravdu touží.

Je lepší udělat krok zpět a vycházet z místa celistvosti, které již existuje v našem nitru - spojit se s naší touhou tvořit, projevit své nadání, sloužit světu a ulehčit trápení druhým, nebo pomoci světu udělat krok k novému paradigmatu (například v oblasti technologie).

Toto je místo uvnitř nás, kde spočívá naše síla a vize a kde jsou naše srdce naplněna pravou esencí. Vycházíme-li ze svého srdce, pak pro manifestaci jsou důležitá další centra v energetickém těle, která jsou pod ním. Setkáme-li se tady s dostatečným vnímáním sebe sama (2. a 3. čakra) a s dostatečným vztahem se zemí - s fyzickým světem (1. čakra), pak máme možnost vidět, jak se to, co si chceme manifestovat, projevuje ve vnějším světě.

Mnozí lidé mají nádherné vize, ale jejich rané zkušenosti zjevného selhání (generující přesvědčení, že nejsou dost dobří), jsou zdrojem toho, že ve 2. nebo 3. čakře, kde začíná proces manifestace, narazí na bolest. Takže i ty sebemenší překážky vyvolají pocity bezmocnosti a frustrace neúměrné události, která se jim děje v přítomnosti.

Negativní myšlenky jako například: „viď je to stejně jedno“ nebo „nikdy nedostanu, co chci“ nebo „nezasloužím si to“ - ty staré nahrávky - se začínají znovu přehrávat.

Tyto myšlenky se objevují v energetickém poli jako bloky. Abychom je vyléčili, potřebujeme pracovat s energií vždy, když se nějaká z nich objeví. Když se pak tyto myšlenky objeví znovu a s nimi také uvedené pocity a vzpomínky, můžeme pak zůstat plně vědomí. Jak se při tom zpracují, vrací nás to do přítomného okamžiku.

Staré obrazy se někdy objevují z toho důvodu, že předchozí generace v rodině zápasily s chudobou nebo měly finanční problémy. Tyto zděděné myšlenkové formy mohou být hluboce usídleny v 1. čakře, shlukovat se tam a vytvářet silná stěžejní přesvědčení o životě: „život je těžký“, „život je zápas.“ „abys získal, co chceš, musíš tvrdě pracovat.“, které vytvářejí velmi neradostné modely přesvědčení.

Metoda léčení, kterou jsem vytvořila, je velmi účinná. Pomáhá nám uvědomit si a uctít útrapy našich předků a vrátit je do jejich životů a jejich doby. To osvobozuje enormní energii pro náš vlastní život a pomáhá nám vidět realitu 21. století s jejími nebývalými možnostmi a příležitostmi.

Při každodenní prací s čakrami, s linií hara, léčením a sebeuvědomováním dokážeme stále lépe odlišit život svých rodičů od našeho vlastního života (z psychologického hlediska jde o proces „diferenciace“). To nám pak umožňuje vytvářet si zdravá spojení ve vztazích a navrací nás to do přítomnosti.

Veškeré manifestování se děje v přítomnosti. Čím více jsme osvobozeni od minulosti, tím více energie máme pro svou práci v přítomnosti. Můžeme tak zdravým způsobem navazovat vztahy s členy své rodiny, kolegy a zaměstnavateli, vědět, kdo jsme a žít tak s lehkostí a sklízet radostně plody našich talentů a naší práce.


© www.barbarabrennan.com
© Překlad: Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara


(C) Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara