Monogamie versus nevěra

Trávil jsem víkend mimo domov a právě jsem se chystal do postele, když někdo zaklepal na dveře mého hotelového pokoje. Byla to jedna z účastnic mého semináře.
Několikrát jsem si jí během výkladu všiml a připadala mi velice přitažlivá.
Tělesná chemie fungovala naplno. Beze slova vešla, zahleděla se mi do očí a aniž cokoli řekla, rozepjala sukni a nechala jí sklouznout na podlahu. Moje dolní čelist klesla s ní.
"Já Vás chci," zašeptala.
Naráz jsem měl v hlavě prázdno a nevěděl jsem, co říci.
Moje tělo se zaradovalo, zato moje mysl propadla panice: byl jsem přece šťastně ženat a velice jsem svou ženu miloval.
Nezvaná návštěvnice se svlékala dál a zatímco se moje mysl snažila vyrovnat se s vzniklou situací,
každá buňka v mém těle říkala ano.
Přece však se mi podařilo ovládnout.
Ona nevypadla z tempa, přistoupila ke mě a začínala mi rozepínat košili.
Vypadalo to, že se čas zastavil a neexistuje nic než výbušná vášeň té chvíle.
Při prvním tělesném dotyku projela mým tělem elektrická rána.
V příštím okamžiku jsem si vzpomněl na svou ženu a odtáhl jsem se.
Řekl jsem: "Odpusťte, ale já jsem ženatý. Tohle nemohu."
A ona, jako kdyby celá ta scéna byla perfektně choreograficky nastudována, odpověděla sebejistě:
"To je v pořádku, já o tom mluvit nebudu."
Zdvořile jsem jí vysvětloval: "Moje žena má anténky. Všechno ví a tohle by se jí dotklo a poškodilo naše vztahy. Raději byste měla odejít."
Jen se usmála a řekla: "Nechcete spíš, abych zůstala?"
Třebaže věřím v monogamii, zjistil jsem, že začínám váhat.
Moje myšlenky byly rozkolísané. Jak by mohlo něco, co vypadá tak dobře, být špatné?
Proč bych nemohl být doma milující manžel, a při tom si bokem dopřát nějaké potěšení navíc?
Nakonec jsem jí po dlouhém rozhovoru a vnitřním boji požádal, aby odešla.
Dokázal jsem se ovládnout, protože jsem věděl, že by se taková věc mé ženy hluboce dotkla.
Ale přestože jsem cítil, že jsem udělal dobře, nemohl jsem usnout. Moje myšlenky vířily celé hodiny.
Pokušení jsem odolal, ale v duchu jsem si nebyl jist, jestli je monogamie opravdu nutná.
Nějak jsem si nedovedl zdůvodnit, co je špatného na tom, pomilovat se s partnerkou, která o to stojí.
Co když je monogamie zastaralá tradice, kterou je třeba "překonat"?
Manželství z lásky by koneckonců nemělo být vězení.
Lidé by měli mít svobodu dělat si, co chtějí.
Proč bych nemohl dělat, čeho si moje tělo žádá?
Na druhé straně jsem ovšem nechtěl udělat nic, co by ranilo mou ženu.
Sám jsem byl v minulém manželství podveden a věděl jsem, jaké to je.
Za nic na světě bych jí nechtěl způsobit bolest a samozřejmě bych také nechtěl, aby ona byla nevěrná mě. Možná, že monogamie je opravdu důležitá a já jenom nechápu proč?
Jak jsem se tak převaloval na lůžku, vážil jsem všechna pro a proti takovému bočnímu poměru.
Tělo mi říkalo, že jsem to měl udělat, srdce, že neměl a mysl se snažila najít řešení, aby oba byli šťastni.
Než jsem usnul, došel jsem k závěru, že kdyby se mi podařilo Bonii přesvědčit o své nehynoucí lásce k ní, pravděpodobně by se jí taková náhodná a diskrétní záležitost tolik nedotkla. Pokud by takové záležitosti byly krátké a oddechové, neměly by možná žádné negativní citové odezvy. Připadalo mi to jako dobré řešení a rozhodl jsem se s tím Bonii svěřit, až se vrátím domů.
Shledání s Bonií mě vzrušilo a skoro bezprostředně jsme se vášnivě pomilovali.
Potom jsem jí vyprávěl o svém zážitku. Byla ZDRCENA.
"Miluješ jí ?" zeptala se.
Vysvětlil jsem jí, že mě ta žena přitahovala pouze fyzicky.
To Bonii dorazilo a zeptala se mě, jestli jí mám ještě rád.
Něžně jsem jí řekl, že jí mám raději než kohokoli ve svém životě.
Vyptávala se, jak ta žena vypadá. Odpověděl jsem jí na všechny otázky a ujistil jsem ji, že jsme spolu jen hovořili, nic víc.
Něžně jsem Bonii objal a omluvil jsem se jí, že jsem se jí dotkl.
Za nějakou dobu jsem se jí svěřil se svými novými myšlenkami a pocity ohledně monogamie. Doufal jsem, že by jí nějaké diskrétní letmé záležitosti nevadily, ale její odpověď změnila nejen můj názor, ale celý můj další život.
Zahájil jsem ten pětihodinový rozhovor slovy: "Nezačal jsem si s tou ženou nic, protože bych Tě nikdy nechtěl podvést. Ale byl bych rád, kdybys mi takové věci dovolila.
To neznamená, že tě nemám rád. Bylo by to jen pro radost z té chvíle.
A slibuji ti, že bych byl naprosto diskrétní a dělal bych to jen mimo město."
Než jsem stačil domluvit, Bonie se rozplakala, ale přes své rozrušení promluvila obdivuhodně pevně a jasně. Do smrti si budu pamatovat její slova, protože na mne hluboce zapůsobila.
Řekla:"Johne, nikdy ti nechci říkat, co smíš a co nesmíš. Nemáš zapotřebí, abych ti dělala matku a ani já to nechci. Jediné, o čem mohu mluvit, je moje vlastní zkušenost.
Snažím se, jak mohu, být otevřená a důvěřovat ti tak, jak si zasloužíš. Nechci se vzdát lásky k tobě. Chci růst v lásce a věřit ti dál."
Slzy jí tekly po tvářích, když pokračovala: "Já už jsem byla jednou opuštěna. Kdybych si myslela, že třeba máš na svých seminářích nějaké vedlejší vztahy, patrně bych se uzavřela do sebe. Neustále bych se porovnávala se všemi možnými sokyněmi a snažila bych se jim vyrovnat. Nikdy bych se necítila dobře."
Pak se nadlouho odmlčela než pokračovala: "Nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Vím jenom, že by pro mě bylo moc těžké být otevřená."
V té chvíli se mi v mysli rozjasnilo, mé mudrování bylo to tam a srdce se mi naplnilo ještě hlubší, uvědomělejší láskou k mé ženě. Byl jsem Bonii nesmírně vděčen, že se mi dokázala svěřit se svými city takovým velkolepým způsobem. Mohl jsem to vyslechnout, aniž bych se dostal do defenzívy - v jejích slovech nebyl ani stín kritiky, výčitky nebo odsudku; necítil jsem potřebu se hájit. Mohl jsem vyslechnout její oprávněné potřeby, uvažovat o jejích slovech a svobodně odpovědět.
V té chvíli jsem věděl, že mě Bonie miluje, a že opravdu chce abych byl šťasten.
Věděl jsem také, že ona opravdu potřebuje monogamii bez ohledu na to, jestli by taková boční záležitost byla morálně správná nebo špatná, neboť je to pro ni podmínka růstu v lásce.
Potřebovala cítit, že je jediná, aby mě mohla otevřeně přijímat a otevřeně na mě reagovat.
A tenhle pocit jedinečnosti byl založen na záruce monogamie.


Článek Dr. Johna Graye podle www.marsvenus.com





(C) Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara