Cesta za dosažením vědomí

Na cestě vědomí není cíle, k němuž bychom měli dospět. Je to nekonečný, neustále se prohlubující proces - cesta bez konce.

V tuto chvíli se můžete zeptat: „Když řekneme, že cesta ke skutečné změně v mém životě a ve světě vede výhradně skrze rozvoj našeho vědomí, co to vlastně přesně znamená? Co je to rozvoj vědomí?“

Začneme výrokem, který se může zpočátku zdát docela samozřejmý - že vědomí je uvědomování si a pochopení, zatímco nevědomí je nedostatkem téhož. Rozvoj vědomí je potom procesem, v němž nám začínají docházet věci, kterých jsme si předtím nevšimli. Je to opravdu jednoduché.

K růstu vědomí dochází přirozeně během vývoje každé bytosti. Tak například vědomí dítěte se rozšíří, když pozná, že má prsty na rukou a na nohou a učí se jimi pohybovat a hrát si s nimi. Vědomí člověka vzroste, když mu v důsledku vážné nemoci dojde, že určité potraviny a určitá životospráva mohou uzdravení napomoci, zatímco jiné mohou být značně škodlivé.

V naší společnosti bývá vědomí obvykle spojováno s myšlenkovou sférou a za jeho rozvoj je považováno „tříbení mysli“ nebo získávání znalostí, které člověku umožní lépe plnit určité úkoly, nebo „nabytí vědění“, aby složil zkoušku, získal vyšší hodnost na vysoké škole nebo se stal odborníkem v určitém oboru. Ale když my budeme mluvit o růstu vědomí, myslíme tím proces zahrnující všechny čtyři roviny existence - duchovní, mentální, emoční a fyzickou.

Můžeme například navštěvovat vysokou školu, abychom se dozvěděli více o určité problematice. Ale může se stát, že si přitom uvědomíme, že se během doby, kdy navštěvujeme školu, můžeme rozvíjet ještě na mnoha dalších úrovních. Můžeme například rozvíjet vědomí svého já neb se dovídat více o smyslu naši duše.

Život je ve své podstatě cestou rostoucího vědomí. Ale jen málokdo si je plně vědom tohoto vývojového procesu a rozumí do hloubky způsobu, jakým probíhá. Proto se většina lidí účastní procesu růstu vědomí zatím zcela nevědomě!

Když vezmeme v úvahu evoluční povahu našeho života a začneme rozumět způsobu, jakým funguje, bude to znamenat velký skok kupředu. S růstem tohoto vědomí se můžeme rozhodnout brát svůj život jako proces růstu vědomí, angažovat se v něm, zaměřit se na něj a dělat vše, co je v našich silách pro jeho urychlení. Přitom si většina lidí užije svého života více a nalezne hlubší naplnění a uspokojení než když předtím.

Oddat se růstu vědomí znamená začít si co nejlépe uvědomovat sebe, ostatní, život a vesmír. Je třeba dívat se na život jako na příležitost něčemu se naučit. Vše, co se nám přihodí, můžeme přijímat jako dar, který nám může pomoci polně rozvinout svůj potenciál.

Na cestě vědomí je zvláštní to, že s každým novým krokem si všímáme věcí, o kterých jsme předtím neměli vůbec ponětí. Pozorovat svoji někdejší nevědomost může být dosti nepříjemné. Dokud si nezvykneme na tuto cestu a nezjistíme, že se díky ní náš život stává plnějším, může nás zjištění, jak málo toho víme, naplnit strachem. Většinou se jako lidé domníváme, že víme, kde v daném okamžiku stojíme. Máme rádi pocit, že naše víra je ta „pravá“, úplná a nezpochybnitelná. Většina těch, kdo vykročí na cestu vědomí, ovšem zjistí, že naše vědomí se neustále mění. Spolu s jeho vývojem se postupně dostavuje mír mysli a pocit bezpečí, když odpadne potřeba mít pravdu. Jednou z prvních věcí, kterou se učíme na této cestě, je schopnost vyrovnat se se svojí nevědomostí.

Naše vědomí automaticky osvětluje oblasti, které pro nás byly doposud zahaleny temnotou. Dokud se nedokážeme přestat kritizovat nebo kárat za svoji nevědomost, nemůžeme pokročit. Celý tento proces vzkvétá v duchu přijetí, soucitu a dobrodružství. Potřebujeme k sobě přistupovat jako k malému dítěti, které roste a učí se. V procesu vývoje jsme všichni v jistém smyslu dětmi a postupujeme pro nás přiměřeným tempem. Také je třeba mít na paměti, že se potřebujeme naučit více, než kolik můžeme zvládnout v jednom životě.

Je třeba chápat, že cesta růstu vědomí trvá celý život. Vlastně spíše mnoho životů. V každém případě bude probíhat po celou dobu trvání tohoto přítomného života. Na cestě vědomí není cíle, k němuž bychom měli dospět. Je to nekonečný, neustále se prohlubující proces - cesta bez konce.

Vzhledem k tomu, že dnes žijeme ve světě přípravků k okamžitému použití a jídel za minutu a že naše společnost klade hlavní důraz na výrobu, považuji za velmi důležité zdůraznit dlouhodobý, celoživotní charakter cesty vědomí. Tento vývoj probíhá neustále. Je třeba, abychom jasně chápali, že se jedná o proces, nikoliv o produkt. Mnoho různých učitelů a léčitelů hlásá myšlenku určitého konečného cíle, k němuž je třeba dospět. Mnozí tvrdí, že „osvícení“ je možno dosáhnout jednou provždy a slibují, že když bude člověk dodržovat jejich předpisy, přečte si určitou knihu, absolvuje nějaký kurz, bude provádět určitou meditaci, dodržovat jistou životosprávu nebo se řídit určitým programem, budou jeho problémy vyřešeny a že se stanou zázraky a on již nikdy nebude mít v životě žádné obtíže.

Takovýto spotřební přístup k vědomí je velmi lákavý pro tu část naší osoby, která prahne po rychlém řešení, po zázračném receptu. Nechce se nám procházet nepříjemným obdobím. Při sebezpytování začneme být rychle netrpěliví. Nejsme ochotni věnovat čas potřebný k nalezení vlastní cesty. Hledáme vševědoucí, všemohoucí rodičovskou postavu, která nám poradí řekne nám přesně, co máme dělat. Chceme duchovního prince z pohádky, který nás vyzvedne k sobě a odnese nás pryč od všeho trápení a soužení lidské existence. Nejraději bychom se sbalili a odletěli co nejrychleji do vysněné říše osvícení.

Skutečnost je ovšem bohužel jiná. Lidská cesta je poněkud složitější a vyžaduje ochotu přijmout všechny aspekty života. Svoji cestu nenalezneme, když se budeme problémům vyhýbat, přeskakovat je nebo od nich utíkat.

Nevaruji před těmito slibovanými zkratkami a zázračnými léky proto, že bych si myslela, že cesta vědomí musí být obtížná, nýbrž proto, že snaha o náhlé osvícení může být skutečně riskantní. Jedno z hlavních nebezpečí představuje skutečnost, že když nám někdo něco podobného naslibuje, a pak se to nestane, viníme v první řadě sebe. Setkala jsem se za mnohá léta svého působení s velkým počtem lidí, kteří se při práci na osobním růstu sami podrážejí, protože se domnívají, že je s nimi cosi v nepořádku. Vydali se na cestu vědomí již před mnoha lety a mají pocit, že by měli být ve svém vývoji mnohem dál. Ještě stále mají problémy se vztahy, problémy se zdravím, problémy v práci. Prošli kurzy prosperity a poctivě opakovali pozitivní prohlášení, ale přesto mají nadále finanční potíže. Vědí, že si sami vytvářejí sovu realitu, a přesto se jim nepodařilo dosáhnout uzdravení. Celá léta následovali duchovního učitele, a přesto se rozhodně necítí osvíceni. Jsou plni pochybností a možná i zklamání, ale většina z nich si nakonec klade otázku: „Co je se mnou v nepořádku?“

Odpověď zní: Problém není v nich. Jako my všichni, i oni jsou na celoživotní cestě. Růst vědomí je náročný proces, který se nás dotýká jak individuálně, tak kolektivně. Náš vlastní vývoj ovlivňuje širší celek, vědomí celé planety a vývoj celku zase ovlivňuje nás. Pokaždé když postoupíme na novou úroveň vědomí - ať individuálně nebo kolektivně -, stojíme před novými oblastmi popření, nevědomosti, bolesti a nakonec uzdravení. Celý proces probíhá cyklicky, takže jsou chvíle, kdy se cítíme bystří a silní, zatímco jindy pro změnu toneme ve zmatku. Někdy se cítíme být ve slepé uličce a stojí před námi úkol přejít dokonce ještě hlouběji do specifických oblastí léčení. Nějakou dobu vzdorujeme a klademe odpor, ale když konečně dokážeme přijmout ty aspekty vlastní osoby, jimž vzdorujeme, projdeme rychle skrze ně a dosáhneme konečně na určitou dobu míru.

Nesnažím se popírat existenci zázraků. Někdy určitý kurz, terapeutické sezení nebo meditace vede k průlomu; něco se posune a náš život se trvale změní. Stává se, že k takovému posunu dojde i bez zjevné vnější příčiny - zkrátka nadešel čas. Můžeme vychutnat a ocenit tyto báječné okamžiky změny a růstu. Ale potřebujeme je vidět ve správném světle - jako mocné kroky na nekonečné a fascinující cestě.

Je také třeba vědět, že naše cesta má mnoho různých stupňů. Pomůcky či techniky, které jsou vhodné a prospěšné na jednom úseku cesty, nemusejí být již příliš platné na dalším. Můžeme potřebovat nalézt zcela jiný přístup, než jaký jsme uplatňovali předtím. Když ovládneme nějaký princip nebo učení, nemůžeme dlouho spát na vavřínech! Život nás vede do další oblasti růstu, a tam můžeme potřebovat zcela odlišné chápání.

Například jste se naučili dosáhnout hlubokého meditačního stavu a umíte nalézt rovnováhu i uprostřed vřavy a vzedmutých emocí. Tato schopnost vám může výborně posloužit v určitých fázích života, ale mohou nastat období, kdy vám nebude příliš platná. Může to být doba, ve které potřebujete riskovat více bezprostřední akce. Ať už má být náš příští krok ve světě jakýkoli, život nás k němu dokáže přimět všemi nezbytnými prostředky!

Vzpomínám si na určitá období ve svém vlastním životě, kdy bylo ze všeho nejdůležitější naučit se vzdát se určitých věcí, starých názorů nebo nějakého vztahu a vytvořit si prostor pro něco nového. Jindy bylo třeba zvládnout pravý opak - naučit se stát si na svém, obhájit své upřímné přesvědčení nebo se ze všech sil snažit propracovat obtížemi, které jsem měla s jiným člověkem.

Cesta vědomí vede po spirále. Postupujeme cyklicky, a každý z cyklů nás přivádí na hlubší úroveň. Když si všimneme, že se znovu objevuje známá lekce, neměli bychom z toho vyvozovat závěr, že se vrací proto, že jsme ji nezvládli v prvním kole. Místo toho si potřebujeme připomenout, že postupujeme na stále hlubší roviny vědomí, a dívat se novýma očima na problém, který se může na první pohled jevit jako stará záležitost.

Může nám pomoci, když budeme přistupovat k procesu růstu vědomí jako k dobrodružství. Nevíme, kam nás zavede, ale někde hluboko uvnitř cítíme, že to bude stát za to. Někdy to začne být těžké, nebo se to vrátí v čirou dřinu. Jindy je to snadné a zábavné. Dostaví se chvíle jasu a inspirace. Důležité je nezaměřit se na žádný konkrétní cíl a smířit se se skutečností, že naše pouť nemá žádný definitivní konec. Potřebujeme být fascinováni cestou samou tak, aby každý moment tohoto procesu učení a růst byl sám o sobě bohatou odměnou.


Shakti Gawain - Cesta transformace - vydalo nakladatelství Pragma





(C) Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara