Doba neměnnosti je pryč

Dopis pro Neala Donalda Walsche

Milý Neale... Co se děje s naším světem? Zdá se, že se všechno mění. Nelíbí se mi to. Svět se mi líbil takový, jaký byl. Někdy se mi dokonce stane, že čtu noviny a ani neznám místo, o kterém se tam píše. Je to opravdu jako kdybych se ocitla někde na jiné planetě. Co se tu děje? Bude vše opět takové, jaké to bylo? Co o tom všem říkají knihy Hovory s Bohem? Mají k tomu všemu co říct?
S láskou, Mildred, Seatle, WA.

Milá Mildred... Toto je velmi obtížné období plné výzev pro lidi všude na světě. Jelikož dělám tuto práci – snažím se přinést báječná poselství knih Hovorů s Bohem celému lidskému společenství – mám příležitost hovořit s lidmi z celého světa. Vím, jak obtížným se pro lidské bytosti stává kráčet svým životem, když nic nezůstává na svém místě déle než na krátký okamžik.

Téměř každý člověk, kterého znám, prochází obdobím velkých osobních změn. Kariéra, bydlení, životní podmínky, vztahy, finanční situace – zdá se, že všechno je zmítáno bouřlivými vlnami narážejícími na břehy moře. Stálost – v čemkoliv – se zdá být jako včerejší sen, který odnesly roky, které jsou za námi.

Snažíme se zvyknout si na to – každý z nás. Před několika lety jsem byl fascinován komentářem jednoho sociologa, který poznamenal, že v době, kdy žili naši praprarodiče, bylo možné žít celý život bez toho, aniž by cokoliv z vnějšího světa narušilo jejich představy a názory na určité věci. Člověk se mohl přidržovat určitého názoru na život nebo na to „Jak věci jsou“ po 60, 70 nebo 90 let – to znamená po většinu svého života, pokud ne po celý život. A ve skutečnosti to tak každý člověk vždycky dělal, protože se k lidem nedostalo z vnějšího většího světa nic, co by těmto názorům nebo myšlenkám odporovalo nebo je zpochybnilo.

V době našich prarodičů toto Období Neměnnosti skončilo někdy kolem 50tých či 60tých let. Naši staří rodiče museli čelit přinejmenším jedné nebo dvěma významným externím událostem – objevu televize, vynálezu vakcíny proti dětské obrně a přistání člověka na měsíci – což změnilo jejich pohled na svět a jejich základní chápání toho, jak věci jsou.

Na druhé straně naši rodiče stěží překročili věk 20ti let, kdy se začalo vše od základů měnit. Pro lidi z mé generace se Období Neměnnosti zkrátilo na 5 nebo 8 let. Ať už je to klonování ovcí nebo manipulace geny v průběhu nitroděložního vývoje nebo narážení do budov letícími letadly či nový způsob diplomacie Preventivních útočníků, který se nazývá nejdříve-střílej-pak-klaď-otázky. Můj svět a všechno, co jsem si myslel, že je pravdou, je zpochybněno, otřeseno a naprosto změněno pokaždé, jen co se otočím. V době, kdy mé děti dosáhnou zhruba poloviny mého věku, se bude tento fenomén opakovat jednou za rok či dva a předpokládám, že moje vlastní vnoučata budou v době jejich dospělosti zažívat to, čemu já říkám Rychlý věk. Bude to věk, ve kterém se změny dějí tak rychle, že nic důležitého, čemu věříme, nebo co si myslíme, že o životě víme, nezůstává statické nebo nezměněné novými informacemi déle než několik měsíců.

Toto urychlování všeho je přirozenou tendencí všech systémů v procesu vývoje. Přemýšlejte o tom. Zpracování informace samo o sobě se v posledních 100 letech natolik zrychlilo, že výpočty, které předtím trvaly hodiny, dny nebo dokonce týdny, mohou být dnes provedeny v jedné nanosekundě.

Problémem tady je, že příliš mnoho základních přesvědčení, které jsou podkladem pro naše životy, zaostává za tímto tempem technologických změn, což vytváří exponenciálně narůstající Propast Racionálnosti.

S pokročilými technologiemi, které dnes máme, můžeme dělat věci, které naše ne-pokročilá přesvědčení nemohou racionálně zdůvodnit. Když přidáme k našim starým přesvědčením naše moderní dovednosti, stáváme se nikoliv kreativními ale destruktivními.

Tyto dny a tato doba zázraky přímo oplývají. Máme technologie na to, abychom si vytvořili takový život, jaký jsme si nikdy předtím nedokázali ani představit. Můžeme si prodloužit život tak, jak se nám předtím ani nesnilo, ale také zničit život rychleji a v širším rozsahu, než se nám přisnilo v naším nehorším snu.

Opravdu máme dnes schopnost udělat prakticky cokoliv – kromě toho pochopit, co udělat s tím, co jsme schopni dělat. Doba volá po nových přesvědčeních, po rozšíření lidského pochopení života, aby tak odpovídali expanzi lidských schopností a možností. Všude kolem jsme svědky toho, jak se lidstvo chová nehumánně. Každý pohled na titulky New York Times nebo shlédnutí CNN je toho důkazem.

Dokud nejsme schopni měnit přesvědčení, kterým věříme, tak rychle, jako měníme věci, které děláme, věci, které děláme budou velice brzo postrádat jakýkoliv smysl. Toto je první známka kolabující civilizace. Nevěřím tomu, že život jako takový brzo zmizí ze zemského povrchu, ale mohl by velmi brzo přestat být civilizovaným životem.

Ve skutečnosti vytrácení civilizované společnosti je něco, co už zažíváme, tak jak si na to poukázala ty, Mildred. Není to nic, co bychom si jen vymýšleli nebo co bychom přeháněli. Je to něco, čehož jsme všichni dennodenně svědky. Pomysleli bychom někdy v našich nehroznějších snech na to, že se budeme na obrazovce našeho domácího počítače dívat na stínání hlav? Nebo že bude napaden národ, kde bude zabito 10.000 civilních obyvatel, protože se myslelo, že by tento národ mohl být hrozbou pro jiné národy? Není to nic, co bychom mohli od sebe odstrčit. Existuje však něco, co bychom s tím mohli všichni udělat, ale musíme to udělat teď. A nejedná se o prošacování těch 20 či 30 lidí, kteří nastupují do letadla. To jsou jen věci, které si myslíme, že musíme dělat, abychom se ochránili do zítřka či dalšího a dalšího dne.

Můžeme však změnit naše přesvědčení a můžeme povzbudit druhé k tomu, aby změnili ta svá. Není to zajímavé, Mildred, jak přehloupě ohrožující se může tato věta zdát? „Změnit naše přesvědčení?“ Můžete slyšet, jak vám mysl vašeho ega, říká: „O čem to hovoříš? A co myslíš tím, povzbudit druhé, aby změnili přesvědčení svá?“

Neradi o sobě přemýšlíme, jako o lidech, kteří by se měli pustit do jakési „kampaně“, aby podnítili druhé, aby změnili svá přesvědčení – i když zcela každá organizace, hnutí, výrobce produktů, poskytovatel služeb a každý člověk, který má v naši společnosti nějakou moc, se snaží přimět nás, abychom změnili přesvědčení naše.

Po celý den a zcela každý den jsme bombardování informacemi z těchto zdrojů, které se snaží nás přimět k tomu, abychom na něco změnili svůj názor, a pak s tím něco udělali – něco si koupili, něco podpořili, něco řekli, něco přijali, něco odmítli, UDĚLALI něco. Tuto snahu vynakládanou na to, abychom změnili náš názor, přijímáme jako normální součást našeho života, i když jakékoliv úsilí z naší strany změnit názor někoho jiného, je zažíváno jako nepatřičné. Toto je samozřejmě důvod proč jiní lidé dosáhnou toho co chtějí, zatímco my stojíme opodál v šoku a díváme se na to, jak se nám mění svět přímo před našima očima a to způsoby, se kterými nesouhlasíme.

Problémem tady je, jak poznamenal redaktor New York Times Jimmy Berslin ve svém známém výroku, „že obyčejní lidé nejsou organizovaní, zatímco ti, kteří organizovaní jsou, nejsou obyčejnými lidmi“. Pokud chceme, aby náš zítřejší svět odrážel naše nejvyšší myšlenky, které dnes máme, musíme být ochotni na tom pracovat. Musíme pro to vynaložit jisté úsilí. Musíme se zapojit do procesu, prostřednictvím kterého se změna odehrává. Jedna z cest, jak to můžeme, Mildred, udělat, je zapojit se do hnutí, které pomůže lidstvu vydat se novým směrem. Je toho mnoho, co můžeme jako kolektiv, kterému se říká lidstvo, na sobě změnit. A jako nejprospěšnější by bylo dát na tento seznam na první místo změnu našich přesvědčení o Bohu a o Životě. Pak změnit naše přesvědčení jeden o druhém. Toto všechno, samozřejmě, ovlivní naše přesvědčení, které máme o sobě samých – a to je konec konců to, kde se odehraje ta největší změna.

Pokud se o tom chcete dozvědět více a zapojit se na té nejvýznamnější úrovni, jsou tři věci, které můžete udělat právě teď. Nejdříve si přečtěte (nebo znovu si přečtěte) knihu Nová proroctví a knihu Bůh, na kterého čekáme. Toto jsou dvě nejnovější knihy z dialogu Hovory s Bohem a osvětlují s úžasnou jasností jak problémy, kterým právě teď čelíme, tak řešení, které můžete teď vytvořit. Zadruhé se můžete připojit k Humanity´s Team, což je organizace s celosvětovou působností a byla vytvořena jako odezva na dialog Hovory s Bohem (více se můžete dozvědět na www.humanitysteam.org). Zatřetí si můžete ve svém místě bydliště vytvořit studijní Skupinku Nové duchovnosti, aby tak ostatní, kteří přemýšlejí stejně jako vy, měli zdroj podpory, když se setkají s výzvami, kterým čelíme, což jim pomůže spoluvytvářet jejich budoucnost.

Nemusíme nečině stát a přihlížet všem těm změnám, Mildred. Každý z nás se může stát „hybnou silou změny“ a aktivním účastníkem při vytváření naší budoucnosti.

Neale Donald Walsch

Článek podle magazínu Changing Beliefes





(C) Bibiana Voroňáková - Agentura Samsara